
Proč já a proč dýmky ke kouření i ke koukání ?
( Why me and why briar pipes for smoking and watching, too ? )
Dovolte mi, abych se představil:
MVDr. Vítězslav Můller O mně (About me)
Narodil jsem se v Hradci Králové. Po ukončení studií jsem řadu let pracoval jako venkovský zvěrodoktor na Šumpersku. Necelé 3 km od naší vesnice bydlel poslední žijící svědek ztroskotání Titaniku. Vyřezávání dýmek je pravým opakem této smutné události. Ze všeho nejvíc si přeji, aby stejné pohnutí jako já při tvorbě pocítil každý, kdo moji dýmku poprvé podrží v dlani.
Dosud mám, za laskavého vedení majitele dílny v Kostelci nad Černými lesy pana Jana Kloučka, na svém kontě 48 dýmek. K této činnosti jsem spěl celých 18 let, kdy jsem při noční službě roku 1988 obdržel katalog fy. Dunhill. Pocit štěstí a emoce, které tato zásilka vyvolala, si vybavuji dodnes a dají se popsat jako absolutní Nirvána. Pochopte, byl šedý podzimní večer a u moci byli komunisté. Po dobu jednoho roku jsem v devadesátých letech dýmky i prodával a to v pražském obchodě Baker Street v Celetné ulici.
Pokud mohu jmenovat své dílčí úspěchy, jsou jimi:
- prodej 3 dýmek majiteli Cigarren und Pfeifen Studio Schober v centru Vídně
- prodej dýmky apple Bolku Polívkovi
- vystavení 3 dýmek prostřednictvím pana J. Kloučka na Chicago pipe show 2008 a projevený zájem stran profesiálního kanadského výrobce dýmek Jana Michaela Parkse
- prodej 2 dýmek majiteli obchodu s obkladačkami v Ceských Budějovicích
Dosud jsou mé dýmky značeny iniciálami SM - (Slávek Miiller) a pořadovým číslem. Ve výrobě je i nová značka. Miluji freehandy stejně jako klasické dýmky. Příčí se mi kopírování byť mých vlastních dýmek. Intuitivně syntetizuji tvary a vytvářím vlastní neokoukaný výraz. Je mi blízká tvorba italského tvůrce německého původu, pana Paola Beckera. Protipólem jeho křehkých "feather weight pipes" jsou dýmky američana Larry Roushe, mohutné a archetypální. A konečně, proč "watching pipes", či dýmky ke koukání? Protože nezávisle na kuřáckých kvalitách každé z dýmek je zde rovnocenně důležitý aspekt dýmky jako objektu, který harmonizuje každé prostředí a tedy i to nekuřácké. A patří tak stejně do pánské pracovny, jako do dámského budoiru, nebo venkovské chalupy. Mojí ambicí do budoucna je vytvářet dýmky - objekty, ( obdoba knihy objektu), pro sběratele kuřáky i nekuřáky. A pak dýmky, které by oslovily i ženy a dívky. Proto bych velmi uvítal informaci o existenci dámských pipe klubů nebo i neorganizovaných vyznavaček dýmkové kontemplace v Čechách, na Moravě i v zahraničí, které by měli zájem o nové modely. Dýmky nemají pohlaví, jen paměť. A dál už bych to radši nerozváděl...
krátké video v angličtině můžete shlédnout zde
Váš
Slávek Miiller.